David Cimbůrek



Přihlášení


Nové obrázky

Kluci si to samozřejmě rozdělili a spí na střídačku. Ten je ale malinkej! Táta na plný úvazek. Kubík se prokopává rád, narozdíl od Matyáše v jeho věku. Naše dvě miminka. Zívanec po svačině.

Počasí v Brně

In-počasí

Citát

Protože jsem poznal muka žíznivé touhy, chtěl bych vyhloubit studnu, ze které by i jiní mohli pít.

— Ernest Thompson Seton

Druhý pokus na Malé Fatře

14. března 2012, 15:47 | Cestování, Treky | Eli

Malá Fatra.

Poslední řádné pochození po horách bylo na Silvestra. Jednodenní lyžovačka na zamrzlo-rozbředlém Lackenhofu ani Davidova služebka to rozhodně nevylepšili a už vůbec nemluvím o protrápeném Stohu. Takže jakmile předpověď na víkend slíbila slušné počasí, začali jsme plánovat. Na Malé Fatře nám zůstal jeden velký, pěkně rozeklaný rest. Z Brna jsme vyrazili až po 11. hodině, protože David se v pátek vrátil z Německa dost pozdě a já byla zničená po rozlítaném týdnu v práci. Nebyl spěch, tak jsme jeli severní trasou přes Makov. Je o necelou půlhodinu delší a vyhýbá se dálnicím. Cesta pěkně utíkala, až na plahočení za kamionem, který jsem dlouho neměla odvahu v beskydských serpentýnách předjet. Zbytek článku »


Malá Fatra zkrácená a utrápená

29. února 2012, 8:48 | Cestování, Treky | Dave

Malá Fatra.

Zima pomalu končí, a tak jsme si řekli, že je nejvyšší čas vyrazit na Malou Fatru, dokud je tam dost sněhu a Jánošíkovy Diery jsou zamrzlé. O první položku jsme se strachovali zbytečně, protože těsně před víkendem, kdy jsme se na Fatru chystali, tam během tří dnů napadlo půl metru sněhu a naskočila lavinová čtyřka. Cestu jsme tedy o týden odložili. Sníh mezitím sedl, lavinovka klesla na přijatelnou dvojku a my mohli v sobotu brzo ráno vyrazit.

Původní plán bylo vyjít z Bílého potoka a po modré značce projít Jánošíkovými dierami až na hřeben. Jenže se k naší smůle celkem znatelně oteplilo, sněhové příděly začaly hromadně tát a místa, kde jsme loni procházeli na mačkách, byla nyní schovaná pod zurčícím potokem. Proti nám se z dier vracely zástupy neúspěšných turistů s tím, že o kus výš se sesunula do úzké rokle lavina, zahradila potok a vytvořila tak zcela neprůstupnou hlubokou lagunu. Zbytek článku »


Silvestrovská Veľká Fatra

4. ledna 2012, 10:09 | Cestování, Treky | Dave

Mlhou po hřebeni na Koniarky. Fotil Vlasta.

Předchozí Silvestr strávený v zasněžených horách daleko od všech zalidněných horských center se nám zalíbil natolik, že jsme se ho v tomto stylu rozhodli strávit i tentokrát. V letošní zatím nepovedené zimě jsme si vyjeli za sněhovou nadílkou na Veľkou Fatru. V pátek ráno jsme parkovali auto u autobusové zastávky v Podhradie, odkud jsme se pak autobusem s přestupem v Martině dopravili do Necpal. Odtud už jsme šlapali po modré značce Necpalskou dolinou vzhůru na hřeben, deset nudných kilometrů po zasněžené asfaltce, které jsme si zpestřili jen vytahovaním dodávky sjeté do příkopu.

Z Balcierova jsme za hustého mokrého sněžení nastoupili do hlavního stoupání na hřeben po žluté značce. Závěrečnou část jsme se od značky oddělili a došli podle potoka na hřeben přímo k salaši pod Suchým vrchem. Ta byla naštěstí prázdná a ještě příjemně vyhřátá od předchozích obyvatel. V posledních zbytcích světla jsme se rozprchli do lesa a nasbírali dřevo na topení. Pak už jsme se jen hřáli u krásně opravených sálajících kamen, roztápěli sníh na vaření a sušili se. Zbytek článku »


Rychlebské hory

20. prosince 2011, 12:54 | Cestování, Treky | Dave

Rychlebské hory.

V letošní zatím mírné zimě jsme chtěli tento víkend prozkoumat nějaký nám dosud neznámý a pokud možno odlehlý kraj. Po několika dnech hledání a rozhodování jsme se nakonec rozhodli pro Rychlebské hory, odlehlé pohoří na česko-polském pomezí, prý jedno z nejodlehlejších a nejopuštěnějších míst u nás. Sobotní ráno jsme měli nějaké lenivé, nechtělo se nám vstávat, a tak jsme parkovali auto v Javorníku až v pozdním dopoledni. Vyšli jsme po červené značce a už od prvních kroků jsem si připadal jako na Vysočině. Husté lesy, louky, výhledy na okolní vesnice a turistická značka vytrvale sledující vyježděné polní cesty. Po sněhu ani památky. Zbytek článku »


Rottenmannské Taury

1. prosince 2011, 12:26 | Cestování, Treky | Eli

Cestou na hřeben.

Na moravská pole padla mlha hustá tak, že by se dala krájet a už skoro 2 týdny se nehodlá zvednout, takže se musíme zvednout my. Tentokrát do Rottenmannských Taur. V sobotu po 10. hodině se nemožné stává skutkem, nad parkovištěm u chaty Edelraute. Je azuro. Nadšení nám chladí svištící vítr. Nahazujeme batohy a vyrážíme po značené cestě č. 944A směr hlavní hřeben. Stezka traverzuje lesem do vedlejšího údolí, pak po pastvinách, přes řádně zamrzlý potok, několika serpentinami až do sedla nad plesem Gefrorener See.

S naskakujícími metry připaluje sluníčko i sílý vítr. V sedle jsme rádi za zbytek sněhové převěje, kde se můžeme aspoň trošku schovat a v klidu vychutnat panorama Nízkých Taur. Dál pokračujeme dobře značenou pěšinou přes Dreistecken (2382 m. n. m.). Výstup nám dává hlavně díky studenému fučáku docela zabrat, takže jen pár vrcholovek a šup do závětří dalšího sedla. Pod ním už vykukuje pleso, u kterého bychom rádi stanovali. Dolů to jde rozhodně rychleji, takže máme ještě čas vyběhnout nalehko na Hochheide (2363 m. n. m.). Odměnou je tanec bělostných stěn Haller Mauern a Ennstálských Alp, zlatavého soumraku a šedivých cárů prohrávající inverze. Zbytek článku »


Skandinávský deník

16. října 2011, 15:38 | Cestování, Treky, Voda | Dave

Rogen, Femundsmarka.

Už mnoho měsíců jsme plánovali cestu na sever. Daleký sever, až tam, kde je nebe vysoké a mraky mají zvláštní hloubku. Tam, kde je krajina opuštěná, tam, kde za celý den přeběhne přes cestu pouze stádo sobů a je slyšet jen vítr v korunách borovic. Tam, kde je voda nesčetných jezer průzračně čistá a zároveň rašelinově temná. Tam, kde může člověk úplně vypnout a nechat se unášet pomalým rytmem podzimní přírody.

Dlouho jsme kvůli různým neočekávaným komplikacím nevěřili, že se nám výprava opravdu podaří uskutečnit. Nakonec ale vše na poslední chvíli klaplo a my jsme si mohli dva týdny užívat krásy severské krajiny. Zbytek článku »


Podzimní Roháče

28. září 2011, 11:55 | Cestování, Treky | Dave

Výhled na Vysoké Tatry.

Do podzimních Roháčů už jsme se chystali několik let po sobě, ale vždycky do toho něco přišlo. Špatné počasí, nemoc, nebo jiná akce. Letos jsme se ale konečně dočkali. Využili jsme státního svátku a dovolené ke spoustě volna a v silné sestavě 4 lidí jsme v pátek vyjeli na noční přejezd pod hory do vesničky Jalovec. Odtud přejezd prvním ranním autobusem s výhledem na roháčské vrcholy až do Hrdova.

Tady jsme konečně nahodili batohy na záda a vypravili jsme se Ráčkovou dolinou vzhůru. Většina nástupů na hřeben bývá nudná, zdlouhavá a otravná, ne však tento. Okolní kopce byly prokvetlé podzimem a my jsme stoupali krásným dnem podél jiskřícího potoka záplavou žluté, červené, hnědé a zelené souhry. Hotová pastva pro oči a foťáky. Závěrečný trhák na Bystrou už jsme absolvovali za nádherného výhledu na celou Ráčkovou dolinu. Zbytek článku »


Hřebenovka Nízkých Tater

23. srpna 2011, 16:38 | Cestování, Treky | Eli

Roháče na obzoru.

Letošní dovolená se moc nepovedla, obden prší, předpověď na nic v celé Evropě. Nakonec zkoušíme Nízké Tatry, to by mohlo jít i v dešti. V pondělí večer cestou na Slovensko hustě prší. Druhý den necháváme po noci na parkovišti auto v Donovalech a přesouváme se busem do Telgártu. Odtud zkusíme přejít celý hřeben. Po deváté nahazujeme batohy, nástup volíme po zelené přes Kraľovu Skalu. Stezka už od vesnice příkře stoupá. Míříme do mraků, ale neprší. Na Kráľově Holi krátká chladná zastávka, dál jdeme po lehce zvlněném hřebeni. U odbočky na útulnu Andrejcová jsme už před 16. hodinou. Co naplat, zkusíme ještě Veľkou Vápenicu.

Pořád to jde, i když už docela bolí. Nakonec jsme se do půl osmé doplantali na mýtinu s posedem kousek pod vrcholem Kolesárové. Podle mapy by tu měl být pramen. Asi 50 výškových metrů pod hřebenem jsme ho skutečně objevili, a kousek dál i mysliveckou chatu s otevřenou půdou. Super nocleh. Jsme dost unavení, takže rychle zalézáme. Zbytek článku »


Hochtor

7. července 2011, 9:58 | Cestování, Treky | Eli

Nástup na chatu.

Jako start prázdninové lezecké sezóny jsme letos vybrali Hochtor, nejvyšší vrchol Ennstalkých Alp. Za ideálních podmínek ve 3 dnech rozchození na Planspitze, rozlezení hřebenem Rossschweif na vrchol Hochtoru (většinou 1-2, 2 úseky UIAA 3) a pokud vše půjde opravdu dobře, výstup jeho kilometrovou severní stěnou.

Předpověď počasí sice není ideální, ale slibuje alespoň slunné pondělí, takže v sobotu na noc frčíme směr Rakousko. Po 4,5 hodinách za tichého ševelení deště usínáme v lese kus za vesnicí Johnsbach. Ráno nás budí prima bubnování, nevadí, dnes musíme jen na chatu Hesshütte. Monotónní stoupání po horských pastvinách nám opepřuje přehřívání pod pláštěnkou. Po 2,5 hodinách a cca 800 výškových metrech už vychutnáváme Radlera na chatě. Zbytek článku »


Veľká Fatra

16. června 2011, 15:52 | Cestování, Treky | Dave

Na vrcholu Ploské.

Uplynuly jen dva týdny od posledního fatranského výletu a opět jsme se vydali na Veľkou Fatru. Tentokrát s trochu lepší předpovědí počasí na přechod hlavního hřebene. Šli jsme poměrně klasický okruh. Auto jsme v sobotu ráno nechali v malé osadě Teplô, odkud jsme se nechali autobusem převézt do Vyšné Revúce a odtud vyšlápli po zelené značce na hřeben.

Cesta byla sice oficiálně zavřená kvůli těžení dřeva, ale aspoň jsme měli zajímavý nástup zpestřený přelézáním pokácených kmenů. Na hřebenu nás přivítala regulérní vichřice, která podrážela nohy a šlo se v ní jen obtížně, naštěstí se ale držela pouze v okolí Križné, takže zbytek cesty už byl jen v příjemném větru až na Chyžky. Poté traverz Ploské a vzhůru až na Borišov. Zbytek článku »




Copyright © 2009–2015 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com