David Cimbůrek



Přihlášení


Nové obrázky

V jezeře žije spousta pstruhů. Konečně u Etrachsee. Příjemné klesání podél potůčku. Bivak u cesty vybudovaný pod velkým balvanem. Bauleiteck od jihu. Cíl na příště. Sestup ze Schimpelscharte.

Počasí v Brně

In-počasí

Citát

Protože jsem poznal muka žíznivé touhy, chtěl bych vyhloubit studnu, ze které by i jiní mohli pít.

— Ernest Thompson Seton

Rottenmannské Taury

14. srpna 2012, 20:03 | Cestování, Treky | Dave

Rottenmannské Taury.

Nízké Taury se nám po několika jejich návštěvách velmi zalíbily, a tak jsme s několikadenním volnem měli poměrně rychle vybráno, kam pojedeme. Rozhodli jsme se projít si pro nás zatím neznámou část Rottenmannských Taur z vesnice Oppenberg. Tentokrát jsme měli volné už páteční odpoledne, tak jsme po obědě naskočili do auta a do Oppenbergu dojeli před šestou hodinou. Chtěli jsme si do setmění nastoupat pár set výškových metrů, abychom celé stoupání na hřeben nemuseli absolvovat v jediném dni. Nakonec jsme, po adrenalinovém přechodu skoro spadlého mostu, po krátkém dešti stráveném ve starém seníku a asi tři hodinovém stoupání došli k lovecké chatě, která měla naštěstí otevřenou půdu, takže jsme nemuseli spát v mokré trávě. Zbytek článku »


Totes Gebirge

10. července 2012, 20:39 | Cestování, Treky | Eli

Totes Gebirge.

Čtyři dny volna se musí využít, i když předpověď slibuje denně srážky a bouřky prakticky v celé Evropě. Nakonec jsme nabalili do auta věci na horský pochod i na lezení, domluvili spolehlivou spojku přes předpověd, přihodili Vlastíka s Luckou a kolem 22. hodiny už zaparkovali v lese nedaleko Grundlsee. Další 3 dny jsme trávili procházkou po jižním výběžku Totes Gebirge. Od jezera je vidět jen velice strmá, vápencová hradba, místy s kilometrovou výškou. Po jejím překonání jsme se octli ve světě vypouklin, závrtů, trhlin, jeskyní a bezmála dvoutisícových vršků. Jižní část pohoří rozhodně není mrtvá. Bělostný vápenec parádně kontrastuje se zelenými pastvinami, pestrobarevnými skalničkami a neproniknutelnou kosodřevinou. Po celou dobu nás provázel výhled na masiv Dachsteinu, každý den v trošku jiných kulisách. Bohužel také srážky. Zbytek článku »


Seckauerské Taury

19. června 2012, 14:19 | Cestování, Treky | Dave

Seckauerské Taury.

Podzimní Rottenmannské Nízké Taury se nám vyvedly dokonale, tak jsme si s nastupujícím létem chtěli projít jejich další část, Seckauerskou oblast. Z celé akce se postupně vyklubal poměrně nevšední zážitek, jak už bývá naším zvykem. Rozhodli jsme se totiž nectít turistické značky a střihnout si hřebenovku nadivoko. Podle mapy vypadala celá trasa víceméně schůdně. Realita už byla ovšem poněkud neúprosnější a postavila nám do cesty několik lezeckých úseků asi čtyřkové obtížnosti, do kterých jsme se ve velmi rozlámané skále bez lana neodvážili. Zbytek článku »


Dhaulágirí trek

1. června 2012, 9:54 | Cestování, Treky | Eli

Dhaulágirí, 8167 m. n. m.

Už pár let jsme nosili v hlavě plán na cestu do Himálají a letos se nám konečně podařilo velký sen si splnit. Koncem dubna jsme vyrazili vstříc treku kolem Dhaulágirí. Mozaiku zážitků budeme ještě dlouho zpracovávat.

Nejdříve Káthmándú – pestrobarevný, pekelně hlučný, špinavý, v květnu rozpálený, ale fascinující přelidněný cirkus plný krámků, pohádkových sárí, šedi betonu, popraskaných cihel, udusaných přecpaných cest, úžasného řezbářského a kamenického řemesla, hromad válejících se odpadků, troubení, pokřikování obchodníků a tonů mantry, to vše v prašném oparu. Zbytek článku »


Velikonoce v Rottenmannských Taurech

11. dubna 2012, 11:28 | Cestování, Treky | Eli

Velikonoční Taury.

Tentokrát to bylo snad úplně poprvé, co jsme se záměrně vypravili do hor za špatného počasí. Velikonoční předpověď pro Taury slibovala oblačno, sněžení, silný vítr a mráz. Ale přesně tyto podmínky nám vyhovovaly, protože jsme potřebovali otestovat v zimních podmínkách naše nové vybavení – oblečení, péřové spacáky a benzínový vařič. Plán byl jednoduchý, vyjít na hřeben a pokračovat po jeho podkově, kam až to stihneme, a pak sejít do údolí a vrátit se k autu.

Vyšli jsme z údolí pár kilometrů nad obcí Oppenberg po značce směrem na Seekoppe za lehkého deště. O pár set výškových metrů dál už začal padat sníh, za stále se zhoršující viditelnosti jsme čím dál tím sevřenějším údolím stoupali vzhůru. Po stranách údolí bylo vidět množství sjetých základových lavin. Asi dvě stě metrů pod hřebenem nás zastavila mlha, husté sněžení a silný vítr. Zbytek článku »


Druhý pokus na Malé Fatře

14. března 2012, 15:47 | Cestování, Treky | Eli

Malá Fatra.

Poslední řádné pochození po horách bylo na Silvestra. Jednodenní lyžovačka na zamrzlo-rozbředlém Lackenhofu ani Davidova služebka to rozhodně nevylepšili a už vůbec nemluvím o protrápeném Stohu. Takže jakmile předpověď na víkend slíbila slušné počasí, začali jsme plánovat. Na Malé Fatře nám zůstal jeden velký, pěkně rozeklaný rest. Z Brna jsme vyrazili až po 11. hodině, protože David se v pátek vrátil z Německa dost pozdě a já byla zničená po rozlítaném týdnu v práci. Nebyl spěch, tak jsme jeli severní trasou přes Makov. Je o necelou půlhodinu delší a vyhýbá se dálnicím. Cesta pěkně utíkala, až na plahočení za kamionem, který jsem dlouho neměla odvahu v beskydských serpentýnách předjet. Zbytek článku »


Malá Fatra zkrácená a utrápená

29. února 2012, 8:48 | Cestování, Treky | Dave

Malá Fatra.

Zima pomalu končí, a tak jsme si řekli, že je nejvyšší čas vyrazit na Malou Fatru, dokud je tam dost sněhu a Jánošíkovy Diery jsou zamrzlé. O první položku jsme se strachovali zbytečně, protože těsně před víkendem, kdy jsme se na Fatru chystali, tam během tří dnů napadlo půl metru sněhu a naskočila lavinová čtyřka. Cestu jsme tedy o týden odložili. Sníh mezitím sedl, lavinovka klesla na přijatelnou dvojku a my mohli v sobotu brzo ráno vyrazit.

Původní plán bylo vyjít z Bílého potoka a po modré značce projít Jánošíkovými dierami až na hřeben. Jenže se k naší smůle celkem znatelně oteplilo, sněhové příděly začaly hromadně tát a místa, kde jsme loni procházeli na mačkách, byla nyní schovaná pod zurčícím potokem. Proti nám se z dier vracely zástupy neúspěšných turistů s tím, že o kus výš se sesunula do úzké rokle lavina, zahradila potok a vytvořila tak zcela neprůstupnou hlubokou lagunu. Zbytek článku »


Silvestrovská Veľká Fatra

4. ledna 2012, 10:09 | Cestování, Treky | Dave

Mlhou po hřebeni na Koniarky. Fotil Vlasta.

Předchozí Silvestr strávený v zasněžených horách daleko od všech zalidněných horských center se nám zalíbil natolik, že jsme se ho v tomto stylu rozhodli strávit i tentokrát. V letošní zatím nepovedené zimě jsme si vyjeli za sněhovou nadílkou na Veľkou Fatru. V pátek ráno jsme parkovali auto u autobusové zastávky v Podhradie, odkud jsme se pak autobusem s přestupem v Martině dopravili do Necpal. Odtud už jsme šlapali po modré značce Necpalskou dolinou vzhůru na hřeben, deset nudných kilometrů po zasněžené asfaltce, které jsme si zpestřili jen vytahovaním dodávky sjeté do příkopu.

Z Balcierova jsme za hustého mokrého sněžení nastoupili do hlavního stoupání na hřeben po žluté značce. Závěrečnou část jsme se od značky oddělili a došli podle potoka na hřeben přímo k salaši pod Suchým vrchem. Ta byla naštěstí prázdná a ještě příjemně vyhřátá od předchozích obyvatel. V posledních zbytcích světla jsme se rozprchli do lesa a nasbírali dřevo na topení. Pak už jsme se jen hřáli u krásně opravených sálajících kamen, roztápěli sníh na vaření a sušili se. Zbytek článku »


Rychlebské hory

20. prosince 2011, 12:54 | Cestování, Treky | Dave

Rychlebské hory.

V letošní zatím mírné zimě jsme chtěli tento víkend prozkoumat nějaký nám dosud neznámý a pokud možno odlehlý kraj. Po několika dnech hledání a rozhodování jsme se nakonec rozhodli pro Rychlebské hory, odlehlé pohoří na česko-polském pomezí, prý jedno z nejodlehlejších a nejopuštěnějších míst u nás. Sobotní ráno jsme měli nějaké lenivé, nechtělo se nám vstávat, a tak jsme parkovali auto v Javorníku až v pozdním dopoledni. Vyšli jsme po červené značce a už od prvních kroků jsem si připadal jako na Vysočině. Husté lesy, louky, výhledy na okolní vesnice a turistická značka vytrvale sledující vyježděné polní cesty. Po sněhu ani památky. Zbytek článku »


Rottenmannské Taury

1. prosince 2011, 12:26 | Cestování, Treky | Eli

Cestou na hřeben.

Na moravská pole padla mlha hustá tak, že by se dala krájet a už skoro 2 týdny se nehodlá zvednout, takže se musíme zvednout my. Tentokrát do Rottenmannských Taur. V sobotu po 10. hodině se nemožné stává skutkem, nad parkovištěm u chaty Edelraute. Je azuro. Nadšení nám chladí svištící vítr. Nahazujeme batohy a vyrážíme po značené cestě č. 944A směr hlavní hřeben. Stezka traverzuje lesem do vedlejšího údolí, pak po pastvinách, přes řádně zamrzlý potok, několika serpentinami až do sedla nad plesem Gefrorener See.

S naskakujícími metry připaluje sluníčko i sílý vítr. V sedle jsme rádi za zbytek sněhové převěje, kde se můžeme aspoň trošku schovat a v klidu vychutnat panorama Nízkých Taur. Dál pokračujeme dobře značenou pěšinou přes Dreistecken (2382 m. n. m.). Výstup nám dává hlavně díky studenému fučáku docela zabrat, takže jen pár vrcholovek a šup do závětří dalšího sedla. Pod ním už vykukuje pleso, u kterého bychom rádi stanovali. Dolů to jde rozhodně rychleji, takže máme ještě čas vyběhnout nalehko na Hochheide (2363 m. n. m.). Odměnou je tanec bělostných stěn Haller Mauern a Ennstálských Alp, zlatavého soumraku a šedivých cárů prohrávající inverze. Zbytek článku »




Copyright © 2009–2020 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com