





Kdyby přišla doba, v níž by nebylo ani bohatých ani chudých, tak budou ještě vždy moudří a hloupí, lstiví a prostí. Tak tomu vždy bylo a tak tomu bude. Silný postaví svou nohu na šíji slabého a lstivý odejme měšec stříbra hloupému a přiměje prostého, aby pracoval místo něho, neboť člověk je ošemetný a jeho dobrota je polovičatá. Takže pouze člověk, jenž leží natažen a nemůže již povstat, je zouplna dobrý.
Venku už se zlehka stmívá
oheň v krbu dohořívá
Rudý kotouč zapadá
a mě něco napadá
Pomalu jdu do kuchyně
ještě trochu přemýšlím
Potom zvolna, zamyšleně
vypínačem otáčím
Pak dopijím si tiše jin
a kuchyni mi syčí plyn
Venku už se zlehka stmívá
oheň v krbu dohořívá
Možná to byl špatnej nápad
ale když mě nikdo nechtěl chápat…
Zatím žádné komentáře.
Copyright © 2009–2021 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com