





Jsou okraje lavóru přes které skořápka se svíčkou nemůže.
Jsou okovy vzpomínek přes které duše dál klopýtat nemůže.
Jsou brány a dvířka a zdi přes které může se tam – zpátky se nemůže.
Jsou okovy vzpomínek přes které duše dál klopýtat nemůže.
Prší
Čárky vody spojují
oblohu s kaluží na kraji silnice
A konec cigarety rudě žhne
jak se snaží urovnat
moje myšlenky do toho
správného koryta
Jo, pomáhá to
Hluboký nádech
Podržím v plicích tu
omamnou mlhu
Zatím žádné komentáře.
Copyright © 2009–2021 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com